Crash into my fu*king arms

21. march 2007 at 14:39 | someonesxsweetheart |  Crash
"Gerarde? Jsi to ty...?" Hlas vycházející z mého mobilu byl praskající a přerývaný, přesto jsem dobře slyšel prosebný tón.
"Gerarde, prosím.....Musíš mi pomoct!"
Zamračil jsem se "Kdo....kdo je to?"
Někdo na druhém konci úzkostlivě polknul, jakoby zpanikařil.
"Frank..."
"Cože? Frank? Frank ze školy? Proč...Proč potřebuješ mou pomoc?"
Franka Iera jsem znal jako tichého bázlivého kluka ze střední. Vypadal, že má talent, ale nikdo ho u něj nepěstoval. Nebyl skoro nikdy ve třídě, a jeho chození za školu se stalo legendárním. Většina lidí myslela, že je na drogách. Měl také pověst buzny, byl plachý, jeho velké tmavé oči mu dávaly typický srnčí kukuč. Teď, ho mám na telefonu... chce mou pomoc?
"Um... t-tvůj bratr dal mi tohle číslo. Když jsme dělali skupinový projekt v Lit... dávno." Třásl se mu hlas, jeho dech byl přerušovaný, ačkoli to co říkal se zdálo obyčejné.Pamatoval jsem si ten projekt, teď, když se o něm zmínil.

"Okay... okay. Um... děje se něco?"
"Já jsem se z-ztratil. " Jeho koktání mě přimělo dělat si o něj starosti. Zněl vyděšeně. "jsem ve středu města; jsem za ... barem, myslím. Já vím, že to je velká laskavost to o co p-prosím. Já vím... a-ale jestli bys mohl... m-mě svést?"
Opravdu jsem nemohl říct ne, po tom všem, už jsem byl ve svém autě a ne příliš daleko od středu města. Myslel jsem si, že dělá moc velkou vědu z toho, že se ztratil, ale možná prostě nebyl obyčejný člověk, nebo cítil, že mě obtěžuje, když mě prosí o laskavost.
"Dobře, um, jasně." vyndal jsem z kapsy cigaretu a dal si ji mezi rty, zatímco jsem se snažil nahmatat zapalovač. O minutu později, když jsem mohl znovu mluvit, jsem požádal o pokyny. "tak... kde přesně jsi?"
"Z-za timhle b-barem... " Mohl mi sice říct byl název toho místa, ale já jsem věděl přesně kde to je.Také jsem věděl, že to není místo pro úzkostlivého, klidného Franka Iera. Co tam kurva dělá?"vše v pořádku, budu tam za pět minut, Okay?"
"děkuju ti m-moc, fakt moc... " řekl Frank tiše, pořád zněl vystrašeně.
"jo, jistě, žádný problém."
Když jsem se dostal k baru a objel ho zezadu, uvědomil jsem si, že ta ulička je příliš malá k tomu, aby aby se tam bezpečně vešlo auto. Zamračený, jsem vystoupil z auta, neobtěžoval se vyndat klíče ze zapalování. "Uh... Heeej? Franku?"
"jo?" odpověděl mi slabý hlas. Myslel jsem si, že to bylo jen špatné spojení, ale ani teď Frank nezněl moc dobře..
Vstoupil jsem do uličky, ale rychle ustrnul, když jsem to uviděl. Frank se nejenom ztratil, ležel tam pomuchlanej jako hromádka neštěstí mezi rozbitýma flaškama od piva a objímal vlastní kolena. Měl ubrečený oči a na krku měl modřiny. Nevěděl jsem, co na to říct. Byl strašně špinavý.
"Já....."
"Jsem v po-hodě..." Zafňukal a pokusil se vstát.
Podal jsem mu ruku, překvapilo mě, jak pevně ji stisknul. Konec mojeho cigára zasvítil a zhasnul. "Je všecko....v pohodě?" Stejně neodpověděl, ani se na mě nepodíval, jen úzkostlivě koukal do země.
Chtěl jsem se zeptat, kdo mu to udělal, kdo ho tak moc zmlátil a proč. Chtěl jsem mu říct, že to bude dobrý a že nemusí brečet, mohlo by ho to na chvilku utišit. Ale nemohl jsem. Požádal mě pouze o odvoz. "Půjdeš do auta?" Připadalo mi to jako objednávka, a tak jsem se pokusil říct to příjemnějc přidáním tázacího tónu.
Frank přikývnul a sednul si na sedaslo spolujezdce. A se vzlykem připoutal svoje bolavé tělo.
Asi ho chytli nějací opilci z baru, řekl jsem si a zamračil se. Bastardi.
Koutkem oka jsem zahlídl, jak zvedl ruku k tváři, otočiljsem se na něj. V jeho očích byla panika a tekla mu krev z nosu. Sáhl jsem pod sedadlo a vytáhl krabici kapesníčků "Na"
"Díky" Zamumlal tiše a přitiskl si kapesník k nosu.
"Měl bys zavolat policajty" řekl jsem po chvíli. "Nemůžeš ty opilce nechat utýct.....Nebo to řekni majiteli toho baru." Nabízel jsem mu řešení, protože vypadal strašně vyděšeně.
Ani se na mě nepodíval "Není to, jak si myslíš."
"Cože?"
"Takhle to nebylo."
"A jak to teda bylo?" Zeptal jsem se naštvaně.
"To ti nemůžu říct."
"Tak proč jsi mě, sakra, volal? Nemáš žádný kamarády, co by se tě na nic nevyptávali?" Ani nevím, proč mi na tom najednou tak záleželo.
"Zastav!" Řekl s hysterií v hlase
Myslím, že to bylo kvůli tomu, co jsem řekl. "Cože? Co tu beudeš dělat? V poušti!"
"Sakra, zastav! Budu zvracet!"
Zněl vyděšeně, a tak jsem zahnul ke krajnici a dupnul na brzdy. Než se auto zastavilo, vyskočil z něj a obě roce měl omotaný kolem svýho těla. Ani jsem nestihl vystoupit a už zvracel.
"Franku...jsi..."
"Byl.....byl t-to můj t-taťka..." Zakoktal bez dechu a slzy mu smívaly líčení.
Chvíli jsem tomu nerozumněl, ale pak mi to došlo. Tohle mu udělal vlastní otec. A jeho hlas už ani nezněl tak unaveně jako předtím.
Přistoupil jsem blíž k jeho chvějící se postavě a položil mu ruku na koleno. "Franku....Proboha....Promiň"
"Nenávidím zvracení" řekl a vrhnul znovu....
Dal jsem ruku na jeho hubené rameno. "Hej... šššš "
Nemohl zastavit zvracení. Jeho slabá, vyzáblá postava nebyla dost silná aby to ustála a Frank padl na kolena. Nemohl jsem dělat nic, jen jsem se na něj bezmocně díval. Frank lapal po dechu a požádal mě nevolat 911, ať už se děje cokoliv. Nebyl jsem dost blízko, abych něco řekl, nebo pomohl. Cítil jsem se trochu vyvedený z míry.
Konečně ke mě zvedl obličej, na kterém se střídala šína, krev a slzy. Jeho šedo- zelené oči byly zmučené. Tiše uchopil ruku kterou jsem mu nabídl abych mu pomohl vstát. Jeho pěst byla pořezaná a krvácela od štěrku a rozbitého skla se silnice, tak jsem ho opatrně uchopil za zápěstí a zvedl. Nejdřív mě překvapilo, jak je lehký, ale pak když jsem viděl, kolik toho vyzvracel, to dávalo smysl.
Rychle jsem vykročil ke kufru svého Nisanu, rozbalil šestiláhvové balení vody, které mě Mikey přinutil vozit s sebou, hned jakmile jsem si koupil auto. Vyndal jsem jednu flašku z balení a podal jí Frankovi.
Zašeptal díky, otevřel jí a vypláchl si ústa.
Nechal jsem ho o samotě, stát na kraji vozovky. Pak se vydal ke mě "Díky"
"V pohodě." Vzal jsem prázdnou flašku, hodil jí do kufru a pak ho zabouchl.
Frank šel nejistě zpět k autu a zrovna když chtěl nastoupit, zarazil se, otočil se a zamumlal "M-možná bych neměl sedět na s-sedčce?" byla to pravda, jeho džíny byli vlhké a poněkud špinavé z toho jak byl zkroucený na kraji silnice, ale mě bylo u prdele co se stane se sedačkou, a to jak si dělal starosti o můj starý Nisan mě rozesmálo.
"Sedačka je mi u prdele " řekl jsem mu. "Tohle auto stojí za hovno.
Pokusil se o slabý úsměv. "Okay." Jeho úsměv byl... vážně něco.
"Franku... " řekl jsem jemně.
"J-jo?"
"Eh.. Je mi to fakt líto, to s tvým tátou... "
"To je dobrý"odpověděl tiše. "Byla to moje chyba."
"Cože?!"
"Já za to m-můžu, že je takový, " snažil se mi to vysvětlit. Odmlčel se. "...Sem teplej"
Zíral jsem na něho. "To je to, proč - "
Frank přikývl. "V-většinou."
"Kurva... Franku... jak můžeš věřit, že je to tvoje chyba že s tebou tak jedná?!" Zamračil se, a díval se na mě trochu popleteně."Je."
"Sakra, ne! Chci říct... " nechtěl jsem mu prozrazovat svojí orientaci, ale cítil jsem, že ho musím přesvědčit, že jediný kdo má problém je jeho otec. "...Podívej. já jsem... já jsem taky gay, ale moji rodiče... Můj táta by mi to nikdy neudělal! My s ním moc nevycházíme, ale on by nikdy ne-... "
Frank si povzdychl, vypadal bídně, v jeho očích bylo něco nového. "Já n-nevím... Hej , Gerarde?"
"No?"
"Fakt promin, že jsem ti zavolal... Nevěděl jsem kdo jiný by mohl... "
"Nemusíš se mi omlouvat... Mě to vůbec neobtěžuje ti pomáhat, " řekl jsem. Část mě chtěla říct víc; říct že mě měl zavolat dřív, a já bych poslal jeho tatínka do prdele... Ale neotevřel jsem pusu.
Povzdechl si, zasténal a nechal své tělo spadnout na sedadlo. Díval se vyčerpaně a rozlámaně, líčení rozmazané kolem očí; krev a modřiny zdobily jeho lícní kosti. "Říkaj´ to o mně ve škole, žejo?"
Otázka byla tak neočekávaná že jsem musel překvapeně zamrkat předtím, než jsem mohl zpracovat odpověď. "Eh.. jo, trochu; Myslím... "
"A co říkaj?"
Co říkaj? Cha !. " buzna je znova za školou." "pravděpodobně si kupuje chlast." "Chlast?" "Já bych řekl že je to kokainová kurvička."
To sem mu ale neřekl. "Nic moc, " lhal jsem. "Jen bývají zvědavý kde jsi místo školy."
Mohl jsem říci že mi nevěřil dokonce předtím, než otevřel pusu aby si odplivl "zatímco já zřejmě kupoval drogy, opravdu jsem se snažil přestat zvracet krev."
Vypadal tak sám a zněl tak ublíženě že jsem měl impulsivní nutkání ho obejmout . Ale neudělal jsem to. Místo toho, jsem řekl "Sakra, Franku, hovno, ty si nezasloužíš toho kreténa za otce... "
"Gerarde, co je na mě špatně?! Proč mě sakra všichni toli nenávidí?! Jsem opravdu tak nicotný že- "
"Nejseš- " sáhl jsem na něj a ještě než jsem se stačil nadechnout už se mačkal se v mém náručí.
"S - shit shit shit... "
"To je dobrý, Franku... " řekl jsem rozpačitě, a snažil se znít klidně...
"T-tolik ho nenávidím... "
"Já vim... " Jeho slzy začínaly prosakovat do mého trička. "Hej ,ššš... "
"Děkuju... " zašeptal. Cítil jsem jak se jeho rty pohybovali u mého krku, a proběhlo mnou mrazení. "Děkuju ž-že mě nenenávidíš ... "
Nikdy bych tě nemohl nenávidět, Franku... "
Myslím, že jsem se pohnul první. Nevím co to bylo; vůně jeho bledé kůže se tiskla ke mně, pocit jak se jeho teplé tělo chvěje proti mému, zvuk jeho rozechvělého dechu... At už to bylo cokoliv, pohnul jsem se první... At už to rozpoutalo cokoliv, ruka rozepínala pásek, prsty se posouvaly dolů po páteři, dvoje rty se srazily, jako by kulka prolétla skrz mou hlavu... To byla má chyba. Po tom všem, jsem udělal první krok já.
A potom bylo vše rozmazané. "Sakra, sakra, sakra, kurva... " Frankie tiše zasténal. Můj vlastní zrychlený dech, jeho přerušované vzdechy v mém uchu... Bloudící ruce; ale to bylo mnohem víc než to. Povzdech, další šeptavé kňučení, "Shit, fuck oh god... " žebra, boky, lopatky... Pižmová vůně stínů, maskary a potu... Ucítil jsem něco jiného; nedokázal jsem to nikam zařadit do té doby, než jsem uviděl malý balíček prášku který vypadl z jeho kapsy džínů a ted ležel na sedadle. Kokainová kurvička. Kurva . Jen jsem si ho přitáhl blíž ke mě. Kokainová kurvička... Mé srdce bylo neovladatelné. "Skara, Gerarde -" ostré vdechy; kůže na holé kůži... klouzal jsem dvěma prsty pomalu dolů po jeho zádech až ke kostči,začal se svíjet. Potlačený vzdech; byl nervozní... "Baby, tohle bude- " "Ow, Gerard, ow ... " kňučení; moje mumlající sliby. Chtěl jsem aby věděl, že je vše v pořádku. ""Frankie... " Jeho nejisté hluboké dýchání. "Oh- " mumlal zlomky z vět... "všechno je v pořádku, je to v pořádku... " hlasité vzdechy. Kůže. V jeho očích byli slzy a on se kousl do dolního rtu; Snažil jsem se být něžný... Shit, shit... Frankie...
Čalouněné sedadlo... Kurva, co to doprdele- shit. Kurva... Sténání. "Bože, já- " kokainová kurvička. Cítil ze mě alkohol? Ted jsem nebyl opilý; doufal jsem že si nemyslí- Oh. O bože. Ten pocit- shit. Uslyšetl jsem bubnující zvuk na skle okna, vemku začalo pršet... Oh, sakra, Frankie... Rozmazané stíny, drogová závislost, sexy, sakra, shit shit- Sonofabitch, sonofabitch... Kurva, ne- shit, třásl se, nevystraš ho- sakra, příliš pozdě? ""Frankie, Frankie... " shit. "Bože, tvůj otec je- "
'"Já vim, oh, Gerarde, sakra- "
Do prdele, sakra! Zápěstí, krk, rty....Bože, on je...wow, bože....
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 zuzu zuzu | 24. march 2007 at 13:58 | React

to akoze neni dokoncene? inas super sranda len tak dalej :)

2 sarahL sarahL | 24. march 2007 at 20:32 | React

je to fakt hezky, bude nejaky pokracovani?? bylo by to dobry. . . . . :o)

3 St.Magda St.Magda | 29. march 2007 at 12:49 | React

Bude, ale tohle je přeložená story z The Immortality project...

4 Karča Karča | 2. april 2007 at 17:44 | React

to je hezký... našla sem si to na Immortialu a četu to v originále :)) tak mě napadlo jestli Sonofabitch neni něco jako son of a bitch? To už by bylo přeložitelný, ne? :))

5 Bára Bára | 6. april 2007 at 18:45 | React

pěkný...to by bylo jako zkurvisyn že??? myslim to sonofabitch. Ale tenhle wycest je fakt pěknej...

6 POPKA POPKA | 22. june 2007 at 16:13 | React

T Y JO ALESEM ASI BLBÁ ALE CO JE JEHO OTEC?

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama