Crash into my fu*king arms 6

9. april 2007 at 18:11 | someonesxsweetheart |  Crash
"cože?"
"Do baru, toho, u kterého jsi mě našel... "
Věděl jsem, co chce, a už podruhé moje auto odbočovalo na špinavé zadní parkoviště ošuntělého baru, kde jsem našel Franka ležet na betonu jen den předtím,zaparkoval jsem a podíval se na něj. "Frankie."
Obloha venku se stmívala, a jeho tvář byla temná. "Chci tě."
"Taky tě chci, Franku... Bože- " sužovaly mě emoce,ovládla mě touha. Popadl jsem jeho ramena a táhnul ho blíž, zatlačil jsem jeho záda k palubní desce, když jsem se předklonil a tvrdě přitiskl pusu na tu jeho. Jeho ruka putovala nahoru podél mojí páteře, ale věděl jsem, že si všiml, že něco je jinak. Síla mého polibku už nebyla kvůli zoufalství, ale kvůli něčemu o hodně temnějšímu. Chtěl jsem ho, já ho kurva potřeboval, a chystal jsem si ho vzít, tvrdě.
Zvedl jsem ho z palubní desky stáhnul mu tričko. Když bylo dole, nechal jsem jeho ramena s třísknutím spadnout. Jeho potlačené kňučení, když jeho žebra byla vyhozena z rytmu, zrychlilo můj dech.

Hladil jsem rukama jeho hruď, začal se mírně svíjet, naklonil jsem se a líbal ho na krku. Pohyboval jsem se rychle, a on dělal to nejlepší co v tu chvíli mohl, líbal mě jak jsem se přes něj nakláněl, pokusil se mě políbit na ucho jako před tím, špetka nadějného úsměvu v jeho obličeji.
Tentokrát jsem se nesmál; Dával jsem přednost pocitu kůže jeho krku a hrudi pod mými rty než pohledu na jeho úsměv, začal jsem rychle rozepínat jeho pásek, boky narazili na ty jeho hubené. Těžce jsem oddechoval když jsem rozepínal jeho džíny,věděl jsem, že on viděl, že v mých očích není nic. Žádná hravost... žádná láska.
Hrubě jsem ho trhl z jeho ležící pozice a on padl na mě. Obepnul jsem ruce pevně kolem jeho zad a přiblížil mé rty k měkké kůži jeho krku. Zasténal, otevřel jsem pusu, moje zuby projížděli jeho krk, a jeho dech se zrychloval. Políbil jsem jeho krk tvrději, pak kousl kůži, a on se zkusil odstčit. Mé ruce ho držely příliš těsně, a tentokrát moje zuby pronikly do jeho kůže, zasténal. "G-Gerarde, n-ne."
Neposlouchal sem, jen jsem hlouběji vdechoval jeho vůni, kokain a pot a obava, pak jsem kousl jeho krk znovu, nechal jsem na jeho kůži červené obtisky zubů. Rty na kůži, mohl jsem zkoušet jeho puls pod jeho čelistí proti mé líci, tekutinu běžící podél jeho žíl, a najednou jsem chtěl porušit rytmus. Vypustil tichý křik bolesti když jsem tiskl naše těla k sobě a zavřel pusu... Moje zuby se zabořovaly do jeho krku, ochutnával jsem krev, která mi plnila ústa, kanoucí dolů pomalu z místa kde byly moje rty směrem k jeho křehké klíční kosti.
Cítil jsem jak se třese v mém objetí, vystrašený.
"G-gerarde, Gerarde, přestaň- "
Zvuk jeho vystrašeného hlasu jen upevnil mé svaly pořád jsem ho potřeboval, oběma rukama jsme pohladil jeho krk, pak je táhl dolů po jeho zádech, rozmazávajíc krev po jeho lopatkách až dolů, a zastavil se těsně nad okrajem jeho nízkých džínů. Strčil jsme ho zpátky a moji tvář pokryly pruhy krve, lepkavé šmouhy byly na mých rtech a bradě...
Frankův dech byl nepravidelný s panikou a zmatkem, můj s touhou a potřebou. Rozepnul jsem svoje džíny a tiše zasténal, hrubě jsem ho otočil tak, že jeho krvavá záda koukala na mě a zatlačil jsem jeho ramena dopřeu, vyrazil jsem mu dech a on bradou narazil do plastu palubní desky.
Rukama jsem sthl Frankovy džíny a boxerky, a odhalil krásné boky a bledou kůži, a tvrdě jsem na něj zatlačil. Jeho hlas byl stále víc panický když se pokoušel vykroutit.
"Gerarde -!"
Ale nebylo kam jít v tomhle malém autě, měl jsem ho tam, kde jsem ho právě teď chtěl mít.
Zatlačil jsem Frankova ramena zpátky, když se pokoušel bojovat a zvedl hlavu, jednu ruku přitlačenou nepohodlně pod sebe. "Gerarde, přestaň, přestaň; ubližuješ mi, bojim se, p- prosím, přestaň, přestaň!" Jeho prosebná slova byla hysterická, slzy se mu kutálely po tváří, a sbíraly se v bazénu na palubní desce, a pak se rozmazaly na jeho lícních kostech, když jsem zatlačil jeho hlavu zpět.
Jezdil jsem rukama dolů po jeho zádech, a rozmazával lepkavou červeň podél jeho páteře. Slyšel jsem jak lápá po dechu. Okna auta byla zamlžená, ale věděl jsem, že prší protože těžké kapky bubnovali na okno auta.
"G-gerarde, Gerarde -" Frankie ztichl když jsem přelušil jeho slova. "Oh- " vzdychl.
"Prostě...to...vzdej..." mumlal jsem s úsilím, a on začal vzlykat. Nemohl mě přemoct, on mě chtěl taky; Věděl jsem to a taky jsem věděl, že jsem ho dostal.
Teplý vzduch smrděl jako směs krve, kokainu a potu, vzychl jsem, můj tep se zrychloval. Škrábal jsem jeho záda svými nehty; Frankie zakřičel, jednu ruku natáhl směrem k čelnímu sklu a zkroutil prsty; Chytil jsem jí do své a táhl jí pomalu zpět na palubní desku. Cítil jsme jak můj žaludek zkolaboval; mé oči se protočily dozadu, přestal jsem myslet, mé srdce explodovalo pod mými žebry a něco pod mou lebkou explodovalo v záblesku červené.
Náhle moje svaly ochably a já jsem se opíral o Frankovo zvedající se tělo a palubní desku abych nespad, a čekal než se můj dech stabilizuje.
Frankie mě od sebe odstčil, a já spadl na čalouněnou sedačku a on si neohrabaně natáhnul džíny a potom hrábl za kliku dveří auta, v obličeji slzy. Příval studeného vzduchu a mdlá sprška deště vstoupila do auta když odstčil dveře a vylezl, jednou rukou si držel břicho a druhou se snažil natáhnout si svoje tenké tričko přes svoje zkrvavená záda.
"Kam kurva jdeš -" reagoval jsem opožděně a vylezl jsem za ním na sedadlo řidiče, ale on zabouch dveře svými třesoucími se prsty, a odřízl mě. Stáhnul sem okýnko. "Kurva co- "
"Prostě JDI!" křičel divoce do větru, déšt ohodil jeho ofinu, klopýtal pryč tak, že má natažená ruka, na prstech zbarvená jeho krví, na něj nedosáhla.
Nastartoval jsem auto a těžce šlápl na plynový pedál. Nechal jsem ho tam, mokré tričko držící se jeho hrudi jako další vrstva kůže, zmučené oči naplněné terorem nevolností. Nechal jsem ho tam.
***
Když jsem otevřel dveře a vešel dovnitř, Mikey rychle vstal z pohovky. "Kde si kurva- " zkameněl. "Oh my God. Do prdele, co se stalo, Gerarde?!"
"Udělal jsem přesně to, co si říkal, že udělám, ublížil jsem mu, přefik sem ho a zranil jsem ho, řek, že mě kurva miluje a pak sem ho doprdele znásilnil... " můj hlas se postupně zvyšoval, a na konci byl skoro hysterický.
Mikey na mě jen zíral, na krev kolem mojí pusy, na mých rukou, všude. "to je jeho- Oh my god oh my god- Co si udělal, zabil ho?!"
"N-ne, ale ublížil jsem mu, ublížil jsem mu a potom sem ho tam nechal, řek mi ať jdu a já ho tam prostě nechal... "
"Nechal ho kde? Kde jsi ho nechal, ty debile?!"
"Za barem, k-kde sem ho našel včera, dělali sme zkurvený kraviny a pak přišel domů jeho t-táta tak sme museli vypadnout, zaparkovali jsme za tím barem, a já sem to ztratil, udělal jsem přesně to, co si řikal, myslim, že jsem ho znásilnil... "
"Jak do prdele myslíš to "myslím"?Tak znásilnil, nebo ne?!" Mikey vypadal jakoby se díval na sériového vraha.
"J-já nevim co to bylo, ublížil jsem mu, a-ale on to nejdřív chtěl, p-prostě, když sem ho k-kousnul- "
"Kurva do píči," zamumla Mikey, zřejmě v ošklivým šoku. Jeho ruce se třásly. Vypadal nemocně.
"Mikey -" zasténal sem, zlomil se mi hlas, hrozilo, že se mi podlomí kolena. To nedám.
"Gerarde, do píči, Gerarde, já vůbec- jdi... lehni si nebo něco... Umyj se, nejdřív se umej... Bože, všechna ta krev... Cos kurva dělal?!"
"K-kousnul sem jeho krk, všude byla krev, přes jeho záda a- "
"Kousnul jsi tak silně že- Gerarde! Já... Bože. Prostě... v-vypadni, běž!"
Odešel jsem do koupelny a Mikey se zhroutil na pohovce, hlava v dlaních, ale místo sprchování, jsem otevřel skříňku a vyndal několik oranžových plastových pilulkových krabiček a vzal je s sebou do kuchyně, a spláchl je několika láhvemi piva. Nakonec, nadávajíc, jsem utíkal do koupelny a jen tak tak to stihl. Zvracel sem skoro hodinu, dokud už tam nebyla jen žaludeční šťáva. Šel sem nahoru do svého pokoje a zhroutil se obličejem na postel, na nic jsem nemyslel.
***
Zatroubení zvenku mě probudilo, a když to všechno zase přišlo do mojí hlavy a já cítil jak se můj žaludek pohnul hrůzou, přál jsem si, abych mohl padout zpět do spánku a už nikdy neotevřít oči. Vzduch kolem mě byl jedovatý. Bolela mě hlava, můj žaludek byl jakoby obrácený naruby, bolelo mě v krku, a moje oči byly podity krví, ale věděl že ať se cítím jakkoliv posraně, Frank Iero je na tom o moc hůř.
Vyklopýtal jsem z postele a zíral na svoje ruce. Byla na nich jeho krev. Bože. Věděl jsem, že jestli je krev na mých rukou, pořád je i na jeho tváři... Věděl jsem že jsem zkurvenej debil... V mých vlasech byly zvratky, v puse sem cítil chuť alkoholu a krve, trohcu se mi zvedl žaludek. Doprdele. Vydal jsem se směrem k chodbě. Nervózně jsem přemýšlel v jakém stavu teď Frank je. Jak moc jsem mu ublížil? Mohl by být dokonce... mrtvý? Část mě chtěla jít ven a najít ho, podívat se co jsem udělal, jak moc špatný to bylo, ale byl tu ještě silný pocit nenávisti za to že mě nechal mu ublížit, nechtěl jsem ho už nikdy vidět. Nikdy nikdy nikdy.
Šel jsem do koupelny, zatáhl závěs, a myl se, jako bych vůbec někdy dokázal smýt skvrny od krve…
Když jsem sešel dolů, Mikey vzhlédl z pohovky, pohled v jeho očích byl nečitelný. Měl jsem pocit, že se od včerejška nepohnul z místa.
"M-mikey, seš naštvanej?"
Podíval se dolů, v očích tma, mírně potřásl hlavou. "Já... nevím co si mám myslet. Nemůžu uvěřit, žes... To co si udělal- lidi ... za to zatýkaj, zavíraj... Bože, já prostě... Nechápu to. Vypadá to jako něco co se mělo stát, a měli by se ukázat policajti, nevim... Ale ty si prostě odešel, seš tady, kurva, máš kocovinu jako obvykle..! Život de dál, a- ale nemůžu se na tebe ani podívat aby mi nebylo na blití... A on... "
"Je mi to líto, Mikey, přísahám bohu, je mi to líto ! Nevím co se se mnou stalo- bylo to, jako když se napiju... Prostě jsem to posral. Říkal jsi že mu ublížím, a- ale já nevím, jak to přišlo, já nevím- "
"Já sem to neviděl přicházet, doprdele! Myslel sem, že už mu ubližuješ, jen šoustáním... Ani ve snu by mě nenapadlo, že... Ježišikriste."
"Už ho n-nikdy nechci vidět."
"Radši bys neměl." Mikeyův hlas byl smrtelně vážný. "Udělal bys zkurveně dobře."
"Už ho neuvidím, nikdy. A-ale Mikey, co když je... m-mrtvý?"
"Pak je na tom možná líp." Mikey vstal a nechal mě tam sedět o samotě. Podíval jsem se na své ruce, kde mdlý obrys Frankova telefonního čísla byl vidět, teď , když byla krev pryč. Ztáhlo se mi hrdlo. Musel jsem vědět, co sem mu udělal... Telefon můžu kdykoliv položit…
Sešel jsem do sklepa, kde jsem měl jistotu že by Mikey nezaslechl komu jsem volal, a třesoucími se prsty vytočil číslo. Nikdo neodpověděl. Bože, ne, on tam byl, musel tam být... Vytočil jsem znovu. Pořád žádná odpověď. Vytočil jsem znovu. Znovu. Znovu. Začal jsem panikařit. Bože, nemohl jsem ho kurva zabít, tohle jsem nechtěl...
Náhle, uprostřed jednotvárného zvonění mého miliontého telefonátu, jsem uslyšel klikající zvuk a někdo to zvedl.
"Franku!"
"Gerarde... " jeho hlas zněl špatně, ale nevěděl jsem co to je. Možná jen spojení..?
"Franku, seš v pořádku?"
"Řek sem t-ti, že tě miluju... "
"Franku?"
"Řek sem ti to, ř-řek sem to, a ty si to řek taky... Tys mi lhal... "
"Franku, jen mi kurva řekni, jestli seš okay!" nechtěl jsem s ním mluvit. Vše, co jsem chtěl byla jen odpověď.
"Ne, ne, já nejsem okay, ty zatracenej sráči!" zakřičel, zlomeý. "Mám zkurvený modřiny, kurva- nemůžu si doprdele sednout! Třesu se a je mi kurva zima, sem špinavej nemůžu se dostat domů, nemůžu vstát a to bolí, to bolí, to bolí to bolí to bolí, doprdele to bolí, to- "
Musel jsem ho nějak zastavit; jeho hysterické výkřiky mě užíraly zevnitř. "Franku. Franku! Frankie, zatraceně, poslouchej mě!"
"Proč?"
To je správná otázka... Neměl jsem odpověď. Proč by mě měl poslouchat, po tom co jsem mu udělal? "P-prosím."
"Okay," zakňučel.
"Nemůžu uvěřit tomu co sem ti udělal... " šeptal jsem. " Prostě nemůžu uvěřit, že jsem... Franku, nemůžu to spravit, já vím, a to mě zabíjí... Ale je mi to líto, je mi to strašně moc líto... " můj hlas se zlomil.
"Lhal jsi?" kňučel, musel jsem napnout sluch abych zachytil jeho slova. "Lhal jsi, když jsi říkal, že- "
" tě miluju?"
"J-jo."
Vzpomínal jsem, na jeho úsměv a jeho chichotání, když jsem mumlal skrz jeho prsty... Myslel jsem na to jak moc jsem chtěl, aby byl v bezpečí, o okamžiku chemické romance která vznikla v okamžiku našeho prvního polibku... Uděřilo mě to jako kopanec do hlavy: Já nelhal. "Ne."
"A... pořád- " jeho slova přerušilo kašlání, vycházející z jeho hrudi. Začal jsem si uvědomovat že zní hodně, hodně nemocně. " -m-mě ještě miluješ?"
"Oh bože, jo," zašeptal jsem, pokoj se točil kolem mě. Miluju ho, miluju ho. Chtěl jsem ho vidět, držet ho, pomoct mu. Musel jsem se jen soustředit na boj s tou temnotou, která mě přiměla mu ublížit, přiměla mě vzít si ho.
"G-gerard... c-cítím se... Cítím se špatně."
"Frankie?"
"J-je mi... fakt blbě. Gerarde, je mi fakt blbě!"
Hysterie v jeho slabém hlasu mě polekala. "Frankie, kde seš?"
"B-bar... " zakňučel. "J-je mi... G-gerarde... "
Panebože on byl celou dobu venku... "já vim, já vim, baby; já už jedu, okay? Přijedu si pro tebe... "
"Pospěš si... f-fakt mi není dobře... " Jeho hlas slábl.
"Už jedu." Zavěsil jsem a běžel nahoru, letmo jsem se podíval do patra a rychle utíkal ke dveřím.
Mikey mě viděl když stál na vrcholku schodů a rozběhl se za mnou. "Gerarde, kam do prdele si myslíš že jdeš?!"ječel.
Odemknul jsem dveře.
"Zavolám policii, do prdele, zavolám policii!" křičel můj bratr když jsem se blížil po příjezdové cestě ke svému autu, které bylo zaparkované napůl v trávě.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 chemical.lady chemical.lady | 10. april 2007 at 17:47 | React

Ku*va, to je drama :D ale je to fakt zajímavý, doufám, že pilně překládáte :)

2 Leni... Leni... | Email | 10. april 2007 at 18:25 | React

to teda....ja sem si i sla aspon trochu projit ten original, ikdyz tomu vubec nerozumim :D :D

3 Hanča Hanča | 10. april 2007 at 20:16 | React

Páni, tak to je fakt drsný!!! Chtělo by to pokračování...xD

4 St.Magda St.Magda | 11. april 2007 at 12:43 | React

bude, bude, pokud doma nebude průser skrz pětku z čejiny....

5 sarahL sarahL | 11. april 2007 at 15:02 | React

je to mocinky pekny, jenom jsem se chtela zeptat kolik pokracovani tak jeste asi bude . . . doufam ze hooodne :oD

6 St.Magda St.Magda | 11. april 2007 at 22:15 | React

Asi ještě jednou tolik

7 Alyss Alyss | 12. april 2007 at 15:57 | React

Hele mam napsany WAYCEST mohla bych se pridat k autorum?

8 Luvik Luvik | 22. june 2007 at 20:31 | React

chudáček Frankie

9 anastacia anastacia | Web | 23. june 2007 at 9:30 | React

gerard je kreten... mikey by mel zavolat ty poldy... a bejt Frankem tak uz Gerarda o nic neprosim... xD ale tenhle Waycest je uplne jinej... rekla bych ze ty vase jsou vic na zasmani...

10 Matty Matty | 25. july 2007 at 22:57 | React

Jaqo je normální když u toho brečim?Asi sem fakt ňák moc zahleděná do Frankieho mno možná to bude i mojí současnou situací ale co řekněte někdo že je to smutnýýý jaqo jaq chudáčka Frankieho pořád tíraj :(

11 whoknow whoknow | Email | Web | 1. august 2007 at 0:06 | React

holka je to normální... jsme dvě xD

12 Jana Jana | Web | 7. september 2007 at 23:24 | React

jsme tři

13 rozyna rozyna | Web | 26. september 2007 at 17:00 | React

čtyři.....do prdele čtyři...to je tak strašně krásný...a smutný....a bééé :_(

14 roxy roxy | 16. november 2007 at 13:20 | React

ne je nás pět :,(( ale je to krásný

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement